Historie a obecní symboly Nižních Lhot

Obec Nižní Lhoty je malou vesnicí rozkládající se v krásném prostředí údolní nivy řeky Morávky, stranou hlavních komunikačních spojů.

Poříčí řeky Morávky, obzvláště její pravý břeh, kde v důsledku naplavenin vznikl dosti široký úval, bylo poměrně záhy osídleno, takže již v první dochované listině z roku 1305, jež obsahuje soupis povinných biskupských desátků, nalézáme jména vsí, které vznikly na pravém břehu řeky. V době jejich vzniku nesly takřka všechny jiný název a teprve v dalším vývoji se ustálilo nové pojmenování. Tak tomu bylo i u obce Nižní Lhoty.

Název Nižní Lhoty (Dolní nebo Spodní Lhota) je z pramenů znám od 16. století. Přesto vesnice vznikla nepochybně za lánové kolonizace snad již na přelomu 13. a 14. století. Domněnku, že se v době kolem roku 1305 nazývala Rudgerova Ves, nelze prokázat. Je možné, že v roce 1450 byla tato ves označena jako Rozkova Lhota. Další možnost je, že ve 13. a 15. století tvořily obce Nižní a Vyšní Lhoty jednu obec, která se později rozdělila.

Obec spadala pod vládu těšínských knížat a v roce 1434 se stala zástavním zbožím, když město Frýdek spolu s okolními obcemi bylo dáno v zástavu Arnoštovi z Tvorkova.  Zde je první zmínka o názvu Lhota, ovšem bez bližšího udání, jde-li o Nižní či Vyšní Lhoty. Poprvé se setkáváme s  Nižními Lhotami v roce 1573, kdy těšínský kníže Václav prodal Frýdecko bratrům Matyáši a Jiřímu z Logova. V nejstarší gruntovní knize z let 1607 až 1739 je již obec zapsána pod názvem Nižní Lhoty. Částečný pohled do života obce nám podávají urbáře, které předepisovaly dávkové a platební povinnosti sedláků, z nichž prvý pochází z roku 1580. V té době sídlilo ve vsi 10 sedláků kromě svobodného fojtova gruntu.

Obec v té době měla typický zemědělsko-pastevecký ráz. Skutečnost, že v 18. století silnice vedoucí údolím do horské oblasti vedla již mimo zastavěnou část obce, měla za následek izolovanost obce a jen velmi pomalý rozvoj v oblasti živnostensko obchodnického podnikání. V obci byl pouze jeden obchod se smíšeným zbožím, hostinec, výčep, mlýn, krejčí a stolař. Bezzemci a chalupníci se kromě námezdní práce živili tkalcovstvím, jak tomu bylo i v ostatních podhorských obcích.  Bylo by však mylné domnívat se, že odloučenost obce od dopravního spojení a uzavřenost obce měla nepříznivý vliv na celkový společenský vývoj obce.

Společenský vývoj obce nejlépe pozorujeme na snaze obyvatel po obecném vzdělání. Školou povinné děti docházely do obecné školy v Dobré, kam však pro velikou vzdálenost, nepřízeň počasí a často pro tíživé sociální podmínky docházely nepravidelně. Z těchto důvodů byla v roce 1870 v obci zřízena škola. Protože obec neměla školní budovu, vyučovalo se v soukromé chalupě na čísle popisném 27 až do roku 1875, kdy byla ve vsi postavena škola. V této škole se vyučovalo až do roku 1962, kdy byla pro nedostatek dětí zrušena. Politické strany se v obci formovaly na počátku 20. století.

O osvětu a kulturní život obce se staraly spolky, které v obci vznikaly od roku 1921. Prvním spolkem v obci, založeným v roce 1921 byla místní skupina Červeného srdce, která byla dne 15. 3. 1925 rozhodnutím řádné valné hromady přejmenována na organizaci Slezská matice osvěty lidové. Dne 14. 3. 1926 vznikla nová společenská organizace Sbor dobrovolných hasičů. Součástí hasičského sboru byla i skupina samaritánů, která později pracovala jako skupina Československého červeného kříže. V roce 1940 byl založen sportovní klub Lhoty-Raškovice se sídlem v Nižních Lhotách.

K šíření osvěty v obci bezesporu přispěla i místní knihovna, založena roku 1920 na čísle popisném 36 u krejčího Barana. S rostoucí prosperitou 19. a počátku 20. století se rozvíjela i naše obec. Přestože naše obec byla i v minulostí malou obcí s nevelkým počtem obyvatel, vždy držela krok s technickým a společenským rozvojem a nezaostávala za většími sousedními obcemi. V létech 1923 - 1924 byla na statku Eduarda Muroně č. p. 28 postavena první amatérská vodní elektrárna poháněna vodou z mlýnského náhonu protékajícího obcí. V roce 1931 byla z darů občanů postavená hasičská zbrojnice, která byla v roce 1950 rozšířena o přístavbu schůzovací místnosti a kanceláře místního národního výboru.

V roce 1923 provedli místní rolníci na svých pozemcích ve východní části obce první hospodářsko technické úpravy - odvodnění zamokřených polí. Druhá malá vodní elektrárna byla spuštěna v roce 1933 ve mlýně Pavla Matuška na č. p.7. Dne18. června 1940 byl plošnou elektrifikací zaveden elektrický proud do většiny domácností v obci. Na Hod Boží Svatodušní dne 9. června 1946 byla uspořádána slavnost posvěcení základního kamene pro stavbu římskokatolické kaple, která byla postavena na místě původní dřevěné zvonice z roku 1867. Kaple byla slavnostně vysvěcená 28. října 1946 a je zasvěcená "Panně Marii Frýdecké" jako poděkování za ochranu obce za Druhé světové války. V srpnu téhož roku byla zřízena v obci první veřejná telefonní stanice. 29. 5. 1955 byl vysvěcen a dán do užívání místní hřbitov. V roce 1959 bylo zavedeno veřejné osvětlení, v létech 1976 - 1978 byl vybudován vodovodní řad a v roce 1983 dostavěna prodejna smíšeného zboží.

Je třeba říci, že ne vždy bylo v Nižních Lhotách takříkajíc "posvícení". Samotná poloha obce v údolní nivě řeky Morávky ji předurčovala k častým záplavám, ke kterým se mnohdy přidaly i jiné živelné pohromy, jako bylo ničivé krupobití v roce 1866.V novodobé historií poznamenaly i naši obec stinné stránky obou světových válek. Přijetím požadavku Polska na vytvoření hranice mezi Československem a Polskem podle národnosti osídlenců připadla dnem 1. října 1938 část naší obce s 25 popisnými čísly, která se nacházela za potokem Račok, Polsku. 22. března 1942 byl z úřední moci sňat zvon z místní zvonice a odvezen na vojenské účely. Jména padlých občanů z obou světových válek nám dodnes připomíná pamětní deska na zdi hasičské zbrojnice.

Rok 1948 a následující padesátá léta znamenala přerušení přirozeného vývoje obce. Administrativními zásahy bylo zrušeno živnostenské podnikání a soukromé zemědělství v obci. V obci byla vyhlášena stavební uzávěra, což mělo za následek postupné vylidňování obce (v roce 1930 - 457 obyvatel, v roce 1991 - 246 obyvatel).

V roce 1960 se staly Nižní Lhoty součástí obce Nošovice, jako její místní část Nižní Lhoty. 1. července 1975 bylo rozhodnuto o integraci obcí a vytvoření integrované obce Dobrá, do níž byla s účinností od 1. 1. 1976 začleněna i naše obec jako místní část Dobrá 3 - Nižní Lhoty.

Referendem v roce 1990 rozhodli občané Nižních Lhot o samostatnosti a obnovení samosprávy obce. Po třiceti létech se obec vydala opět svou cestou. Za dobu samostatnosti vybudovala vodovodní řád ve východní části obce, plošnou plynofikaci, autobusové zastávky, splavnou železnou lávku přes řeku Morávku, nový obecní úřad se společenským sálem, provedla generální opravu hasičské zbrojnice s nástavbou podkroví, vystavěla parkoviště s 24 parkovacími místy ve středu obce, víceúčelové dětské hřiště.

Závěrem je třeba říci snad jen to, že v naší obci žili v každé době lidé, kteří bez ohledu na politickou situaci či náboženskou příslušnost milovali svou obec a usilovali o její rozkvět. Je třeba si jen přát, abychom nezatrpkli z důvodu každodenních starostí, neboť každá doba sebou nese dobré i zlé. Najděme v sobě tolik lásky a síly, abychom byli schopni uchovávat a rozvíjet dědictví svých předků.

Obecní symboly Nižních Lhot

Většina obcí východního Slezska získala právo užívat své vlastní pečetidlo koncem 17. nebo na počátku 18. století. Pečetní typář byl nezbytný pro obecní představitele  při úřadování v zastoupení feudální vrchnosti, v záležitostech vesnické komunity i jejích jednotlivých členů. Na frýdeckém panství, k němuž náležely i Nižní Lhoty, byla vesnická pečetidla pořizována hromadně v roce 1700. Období vrcholného baroka, přeplněné náboženskými i světskými symboly, si žádalo, aby pečetní pole typáře obsahovalo vedle názvu příslušné vsi také nějaké znamení, napodobující erby na pečetích šlechty či velkých měst. Tyto grafické emblémy musely být také vzhledem k negramotnosti většiny vesnických obyvatel snadno zapamatovatelné. Zásluhou pro nás neznámého vrchnostenského úředníka dostaly vesnice frýdeckého panství na svá pečetidla navíc znamení, která vyjadřovala jejich názvy (např. Sedliště – sedlo, Malenovice – malinový keř, Lubno – lom na kámen). Tam, kde to nešlo tak jednoduše, byl do pečetního pole vyryt alespoň pohled na vesnické osídlení, což je také případ Nižních Lhot. Pro ně bylo zvoleno znamení domu se dvěma okny, stojícího na trávníku a provázeného po levé straně malým listnatým stromkem. Kruhová pečetidelní destička o průměru34 mm, připevněná k dřevěnému válcovitému držadlu, nesla navíc po svém obvodu český majuskulní opis + PECET . DIEDINI . NIZNY . LHOTY 1700, lemovaný zevnitř linkou a zevně linkou s vavřínovým věncem. Dodnes dochovaný pečetní typář užívali obecní představitelé až do poloviny 19. století, kdy jej vystřídala gumová úřední razítka. I na nich byl zobrazen  domek, který se stal symbolem nově formované obecní samosprávy. Se vznikem národních výborů po 2. světové válce byla tato stará znamení povinně nahrazena státním znakem.

Teprve zákon o obcích z roku 1990 umožnil všem obcím bez rozdílu užívat opět vlastní symboly v podobě obecního znaku a praporu (od roku 2004 vlajky). Nově přijímané atributy podléhají schválení parlamentního podvýboru pro heraldiku a vexilologii a jsou udělovány rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V roce 2004 se usneslo zastupitelstvo obce Nižní Lhoty využít této možnosti a obrátilo se  na PhDr. Karla Müllera s žádostí o vytvoření návrhů obecních symbolů. Při jejich koncipování jsou obvykle využívána původní znamení z pečetidel a razítek, kombinovaná např. s atributem patrona místní svatyně či s částí erbu původní vrchnosti. Takto bylo postupováno i u symboliky Nižních Lhot. První návrh zachovával pečetní obraz domku, ve druhém byl domek zjednodušen do podoby krokve, používané v heraldice často pro vyjádření obytné stavby, která byla navíc doplněna lilií, typickým mariánským symbolem, reprezentující zdejší kapli zasvěcenou Navštívení Panny Marie. Oba návrhy byly provedeny v kombinaci zlaté a modré, erbovních barev historického těšínského knížectví, na jehož území Nižní Lhoty leží, lilie pak v typickém stříbře. Obdobně byly pojednány návrhy vlajky, na nichž byla zvolená znamení převedena na vlajkový list s předepsaným poměrem stran. Dne 19. ledna 2005 posoudilo předložené návrhy zastupitelstvo obce a rozhodlo se pro variantu s krokví. Dne 23. února 2005 projednal a schválil podvýbor pro heraldiku a vexilologii navržené symboly bez připomínek a stanovil jejich oficiální popisy.

Znak a vlajka obce

Znak

„V modrém štítě zlatá krokev, pod ní stříbrná lilie.“

Vlajka

„Modrý list se žlutou krokví, vycházející ze čtvrté čtvrtiny žerďového a vlajícího okraje, s vrcholem na horním okraji listu. Pod krokví bílá lilie. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR PhDr. Lubomír Zaorálek udělil Nižním Lhotám nové symboly svým rozhodnutím č. 52 z 25. března 2005 a oficiální dekret  převzala z jeho rukou starostka obce Marie Mališová dne 9. června 2005 na slavnostním shromáždění v sále státních aktů v budově Poslanecké sněmovny. Více než třistaletá cesta od pečetního znamení ke skutečnému znaku obce došla svého cíle.